PRÁVO NA OMYL - Proč vznikly tyto stránky?

"Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích." (Přísloví 14:15)

Nikdy v historii ani současnosti neměl žádný člověk a ani žádná organizace tvořená lidmi úplnou pravdu. Dosažená úroveň poznání vždy byla a stále je zatížena chybami. Nikdy v historii tomu nebylo jinak. Není důvod, aby současnost byla výjimkou. I nejosvícenější mozky a organizace v dějinách, které posunuly poznání dopředu, neměly úplnou pravdu vždy a ve všem. Vývoj poznání zpětně ukázal, v kterých věcech se méně či více mýlili. Tento historický fakt zahrnuje i instituce, mající odhalování pravdy přímo v popisu práce, jako je věda a náboženství.

Vědecké poznání v žádné době nebylo absolutní, a není důvod, aby tomu bylo v naší době jinak. To, co dnes považujeme za jistotu, bude možná zítra nebo za 100 let považováno za chybné a překonané. Ačkoli možná velká část současných „pravd“ zůstane, je nepochybné, že nějaká část z nich se ukáže časem jako omyl.

I v náboženském výkladu je třeba počítat s omyly a tolerovat je. Žádný z lidí není neomylný. Žádná náboženská organizace není neomylná. Všichni mají právo na omyl. Bible říká: „Všichni totiž mnohokrát klopýtáme“ (Jakub 3:2) Nikdy žádný náboženský představitel ani žádný vůdce - s výjimkou Ježíše Krista - nebyl neomylný. Starověký král Izraele David udělal mnoho závažných chyb, a některé z nich byly dokonce smrtelnými hříchy. Přesto zůstal dále králem a vůdcem božího národa své doby – starověkého Izraele. Není důvod předpokládat, že představitelé svědků Jehovových jsou dokonalí a neomylní. (Svědkové Jehovovi většinou nehovoří o představitelích, ale hovoří o tzv. třídě „věrného a rozvážného otroka“. Jeho úkolem je sdělovat náboženské pravdy ostatním.)

Není důvod si myslet, že jejich současný náboženský výklad nebude zatížen chybami a omyly. Bylo tomu tak vždy, a mají na to právo i v současnosti. Sami to uznávají. V článku ve Strážné věži píší:

Třída otroka má sice přívlastek „věrný a rozvážný“, ale Ježíš neřekl, že tato třída bude neomylná. Tato skupina věrných pomazaných bratrů se stále skládá z nedokonalých křesťanů. I když mají ty nejlepší úmysly, mohou se zmýlit, podobně jako se to občas stalo v prvním století. (Skutky 10:9–15; Galaťanům 2:8, 11–14)“

- Strážná věž z 1.12.2002, str. 17. (Viz též Probuďte se, 22.3.1993, str.4*)

Kolika omyly je zatíženo současné poznání "pravdy"?

A tak je pochopitelné, že je i náboženský výklad zatížen omyly a mění se. Je zřejmé, že by bylo nesmyslné domnívat se, že v současnosti to již neplatí. Je třeba se vyrovnat se skutečností, že i současné „pravdy“ budou v některých rysech překonány a časem odhaleny jako omyl. Část současné „pravdy“ je nepochybně omyl. Že „máme totiž částečné poznání“, řekl i apoštol Pavel (1. Korinťanům 13:9).

Problémem lidí, kteří stanou v čele jakékoliv organizace, je ztráta kontaktu s podřízenými. Je to proto, že všichni lidé v podřízeném postavení se chovají k vůdci jinak než k sobě rovným. A je lhostejno, do jaké míry si to zavinil vůdce sám. Chybou lidí ve vedoucím postavení je lpění na udržení stávající pozice, neboť její ztráta bývá chápána jako selhání. Neospravedlnitelné však je, jestliže představitel vědomě odmítá lidu naslouchat. To se stalo starozákonnímu králi Rechoboámovi, když nevyslyšel delegaci lidu, která oprávněně žádala ulehčení v životních podmínkách. Místo aby král přijal roli služebníka a lidu ulehčil, potrestal je za to, že se ozvali, ještě větším jhem. Výsledek byl největší katastrofou v náboženství starověkého Izraele – došlo k rozdělení národa na dvě části, které se již nikdy nespojily.

Věříme, že současní představitelé svědků Jehovových si jsou tohoto příkladu vědomi a budou ochotni hlasu lidu, hlasu „z pole“, naslouchat.

Mnozí lidští vůdci se museli přesvědčit, že taktika zamlžování, zapírání skutečnosti, mlčení o závažných chybách, neměla úspěch. Ani Společnost Strážná věž nemůže předpokládat, že se nebude muset zodpovídat ze svých činů. Ježíš Kristus řekl: „Není však nic pečlivě skryté, co nebude zjeveno, a tajné, co se nestane známým.“ (Lukáš 12:2)

Znalost historických faktů a skutečnosti z různých úhlů pohledu a nejenom přes růžové brýle Společnosti Strážná věž (které tak ráda a vytrvale používá při zkoumání sebe sama) jistě není něco, co zaslouží potrestání. Znalost historie jistě není odpadlictvím vyžadujícím exkomunikaci z církve.

Počítáme s tím, že i naše zprávy, komentáře či úvahy jsou jen nedokonalým odrazem skutečnosti a jsou také nutně zatíženy omyly. Navíc některá tvrzení je velmi obtížné ověřit.

V této souvislosti si dovoluji citovat slova apoštolů: „Ale pokud jde o nás, my nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ (Skutky 4:20).

A proto „Vítejte na stránkách www.straznavez.cz !“


*) Probuďte se!, 22.3.1993, str. 4, Proč tolik planých poplachů?

"...Svědkové Jehovovi ve své dychtivosti po druhém Ježíšově příchodu naznačovali data, která se ukázala jako nesprávná. Proto je někteří začali nazývat falešnými proroky. Svědkové Jehovovi si však v těchto případech nikdy nedovolili vyhlašovat předpovědi ‚v Jehovově jménu‘. Nikdy neřekli: „To jsou Jehovova slova.“

Strážná věž, hlavní časopis svědků Jehovových, uvedla: „My nemáme dar prorokování.“ (Strážná věž z ledna 1883, s. 425, angl.)

„Ani nevzhlížíme k našim spisům a nepokládáme je za neomylné.“ (Strážná věž z 15. prosince 1896/306, angl.)

Strážná věž rovněž uvedla, že ačkoli někteří mají Jehovova ducha, „neznamená to též, že články v tomto časopise, ve Strážné Věži, jsou inspirované a neomylné a bez chyby“. (Strážná věž z 15. října 1947, s. 160)

„Strážná věž si nedělá nárok na to, že její výroky jsou inspirované, a tyto výroky nejsou dogmaty.“ (Strážná věž z 15. srpna 1950, s. 263, angl.)

„Je pravda, že bratři, kteří připravují tyto publikace, nejsou neomylní. Jejich spisy nejsou inspirovány, jako byly spisy Pavla a jiných pisatelů Bible. (2. Tim. 3:16) A tak někdy bylo nutné podle potřeby opravit některé názory, když se porozumění zpřesnilo. (Přísl. 4:18)“ — Strážná věž číslo 15, 1981, s. 10. ..."