NÁBOŽENSKÁ SPOLEČNOST A STÁT
Historie svědků Jehovových v Československu
Branislav Martinek
Úvod:
Není sporu o tom, že svědkové Jehovovi jsou (třebaže nepatrnou) součástí našich novějších a nejnovějších dějin. Skutečnost, že právě z tohoto hlediska nebyly poznatky týkající se svědků Jehovových dosud podrobněji publikovány, svědčí o potřebě práce, jako je tato. Nejde v ní tedy o to, kritizovat něčí víru, stejně jako nebylo záměrem vytvořit nějakou apologii. Jejím cílem je objasnit genezi a vývoj dané skupiny lidí v naší zemi. Uvedené poznatky mají navíc i obecnější platnost: mimo jiné ukazují, jaká byla všeobecně politika státu vzhledem k sektám a náboženským společnostem u nás působícím.
Existuje sice řada prací věnovaných této náboženské organizaci, ale většina z nich se zaměřuje pouze na ideologickou stránku celé věci (učení svědků Jehovových), nikoli na stránku historickou. Z množství literatury k dané problematice je nutno upozornit především na následující publikace: Franz, R.: Krize svědomí. Ostrava 1994., Kahan, K.: Jehovovi svedkovia. Bratislava 1988., Remeš, P.: Svědkové Jehovovi - historický přehled. Praha 1995. První ze zmíněných knih je sice niternou výpovědí bývalého člena vedoucího sboru svědků Jehovových, avšak podrobně je v ní vylíčen vlastní vývoj organizace (tedy obecný vývoj bez vztahu k České republice). Druhá kniha vedle obecného vývoje organizace velice stručně mapuje i historii působení svědků Jehovových v bývalém Československu, ale její těžiště tkví opět v rovině ideologie. Poslední ze zmíněných prací je nástinem historie této organizace, avšak její činnosti na našem území se dotýká pouze okrajově.
Prvním pokusem o podrobnější nezaujatý popis vývoje dané náboženské společnosti u nás se stala magisterská diplomová práce Svědkové Jehovovi v Československu po roce 1945.1 Některé závěry, k nimž jsem v této práci došel, byly publikovány v příloze Lidových novin ze dne 6. 4. 1996.2 Tento novinový příspěvek se později stal východiskem pro stať Prokopa Remeše Historie svědků Jehovových u nás, otištěnou roku 1998 v časopise Dingir.3
Vedle uvedené literatury je také nutno vzpomenout i publikace svědků Jehovových, týkající se jejich vlastní historie. Velice podrobně je zpracován obecný vývoj této organizace v knize Svědkové Jehovovi - Hlasatelé Božího Království. New York 1993. Působení svědků v Československu je pak věnována část publikace 1972 Jahrbuch des Jehovas Zeuges. New York 1972. Podstatná část této ročenky byla v letech 1979 - 1980 otištěna česky v periodiku svědků Jehovových Naše služba Království. Nejnověji se s historií své organizace u nás pokusili svědkové vyrovnat v seriálu Jehovova ruka je podporuje již téměř sto let, vycházejícím od ledna 1999 v české mutaci časopisu Probuďte se4 a publikaci 2000 Ročenka svědků Jehovových. New York 2000. Přes všechny důležité a cenné poznatky obsažené v těchto publikacích lze však mít oprávněné výhrady k jejich objektivitě a nezaujatosti. Svědkové Jehovovi totiž mají tendence některé skutečnosti týkající se jejich činnosti přespříliš vyzdvihovat, a jiné naopak bagatelizovat, zkreslovat nebo zcela opomíjet. Cílem této jejich literatury ostatně není předkládat historická fakta, ale "popisovat rozmach kazatelského a vyučovacího díla".5 Do této kategorie prací o svědcích Jehovových je možno zahrnout i knihu H. Adamyho Byl jsem manažerem ilegální továrny. Praha 1999, jež dává nahlédnout do zákulisí tiskárenské činnosti svědků Jehovových, seznamuje čtenáře s množstvím technicko- výrobních detailů od přepisování literatury SJ na obyčejných psacích strojích až po její tisk na ofsetových strojích vyrobených vlastnoručně samotnými členy této organizace. Kniha je však především určitou apoteózu a obsahuje množství rozporů i naprosto nepřijatelných tvrzení.
Předkládaná studie vychází ze zmíněné diplomové práce, která však byla zcela přepracována a doplněna o nové poznatky. Při jejím koncipování jsem vedle uvedené literatury čerpal především ze tří kategorií pramenů: do první náleží materiály z archivu ministerstva vnitra (dílem uložené přímo v Archivu ministerstva vnitra ČR, dílem ve Státním ústředním archivu v Praze), druhý okruh informací tvoří dobový tisk a periodika svědků Jehovových. Vedle toho jsem těžil z přímých sdělení a vzpomínek pamětníků, v několika případech také z korespondence, kterou mi dali k dispozici.
 - Obsah |
Obecný vývoj a charakteristika svědků Jehovových -  |
NÁBOŽENSKÁ SPOLEČNOST A STÁT - Historie svědků Jehovových v Československu - zpět na OBSAH
© Straznavez.CZ, www.straznavez.cz